Zpět na úvodZpět na úvodZpět na úvodZpět na úvodZpět na úvodZpět na úvodZpět na úvodZpět na úvodZpět na úvodZpět na úvod

Naše indická studentka slaví dvacáté narozeniny

09.02.2022 / 14:17

Naše indická studentka slaví dvacáté narozeniny

(13 let adopce na dálku na ZŠ Vítězné)

                Když do ještě novotou vonící budovy základní školy na Vítězné ulici vstoupili první žáčci, bylo holčičce Margaret Janifer z daleké Indie pouhého půl roku. Nikdo z nás o její existenci neměl tušení. Dokonce ani když už Margaret začala chodit do školy, jsme nevěděli nic o ní, o životě její rodiny, o těžké práci, kterou musejí její rodiče vykonávat, aby měla rodina na denní chléb. O tom, že se v Indii platí školné, na které prostě chudé rodiny nemají, už vůbec ne. Takže se klidně mohlo stát, že malá holčička Margaret, která se učila moc ráda, skončí s nedostatečným vzděláním a jen rozšíří v její zemi tu obrovskou masu chudých, tvrdě pracujících lidí bez budoucnosti. Ale zázraky se dějí.

                Kdesi na opačném konci světa, v jednom malém městě v srdci Moravy, žila v té době osoba, které nebyly osudy dětí ze zemí třetího světa lhostejné. Zajímala se o to, jaké jsou možnosti pomoci, co lze udělat pro to, aby se jejich život ubíral lepším směrem. Tou osobou byla paní doktorka Lucie Jurečková. Tím malým městem Litovel. Shodou okolností pracovala paní doktorka v té době v rodičovském sdružení ZŠ Vítězná a přišla za námi se zajímavou nabídkou – adoptovat „na dálku“ dítě z chudé země a umožnit mu tak přístup ke kvalitnímu vzdělání. Což představuje především placení školného. Dokonce vymyslela i způsob, jak potřebné peníze vydělat – sběr starého papíru. Určitě se jím dá získat těch nezbytných 5 000 Kč, které průměrné školné každý rok obnáší. Nápad se ujal. Zprostředkovatelem adopce se stala Arcidiecézní charita, která spolupracuje s podobně zaměřenými organizacemi právě v těch zemích, kde je pomoc nejpotřebnější. A tak se stalo, že v roce 2010 jsme se poprvé na dálku potkaly – malá snědá holčička z Indie, jejímž snem bylo stát se lékařkou, a já coby zástupce naší školy.

                Je až neuvěřitelné, že už třináct let píšeme tento společný příběh. A to doslova. Dvakrát do roka si totiž vyměňujeme „opravdové“ dopisy. Margaret píše hlavně o tom, jak se jí daří ve škole, ale také o svojí rodině, o počasí, které je úplně jiné než u nás, o pravidelných setkáních s jinými na dálku adoptovanými dětmi, která pro ně každoročně organizuje indická „charita“, o svátcích, zvycích, o prázdninách. Já zase píšu o tom, co je nového u nás ve škole. Každá moje třída (a za těch třináct let už je to třída v pořadí třetí) se stává patronem adopce. Děti mi pomáhají s psaním dopisů, výběrem vánočních dárků, posílají svoje přání, fotky, vzkazy.

                Margaret bude v roce 2022 dvacet let. Stejně jako naší škole. Z malé holčičky vyrostla v sebevědomou mladou ženu, která studuje na Sairam Engineering College IT technologie. Po celou dobu naší finanční podpory s výborným prospěchem (Charita zasílá každoročně opis vysvědčení). Naší pomoci si nesmírně váží, což je patrné z díků připojených ke každému jejímu dopisu. A my jsme zase patřičně hrdi na její studijní výsledky. K jejím dvacátým narozeninám, které oslaví v těchto dnech, jí přejeme všechno dobré, ale především, aby díky vzdělání, které jí bylo umožněno, mohla žít lepší život než její rodiče, aby měla možnost pohnout i životy dalších tisíců a milionů lidí ve své zemi k lepší budoucnosti.

                Nepřestávám věřit v to, že pomáhat tam, kde je třeba, má smysl. Pro lepší svět všech „našich“ dětí.

RNDr. Miloslava Flášarová

 

Margaret
Pokračujte na:
Školní jídelna Sportovní hala Plavecký bazén Školní družina
Škola Online

Pro školy