První úkol byl dopis.
Žáci všech tříd, které mám z češtiny, mi psali v době, kdy město bylo uzavřené a oni byli "uvězněni" doma.
U některých jsem se pobavila, jiné byly dojemné. A většinou se autoři shodli na tom, že by sami nikdy nevěřili tomu, jak moc jim škola bude chybět. A to nejen spolužáci, ale i výuka.
Zároveň mě ale moc těšilo, že si často brali do rukou knihu, že pomáhali doma a učili se věci, které by třeba jindy nedělali. A všichni si uvědomili, co je v životě opravdu důležité.
Eva Zemánková
Adélka Blehová, 8.A